Border Collie FREE TO RUN

.

Začátkem roku 2007 jsme se dozvěděli o skupince nadšenců, kteří začali zkoušet  v  Česku  nový sport - obedience. Zúčastnili jsme se prvního  veřejného tréninku na Kladně, který se nám moc líbil.

První neoficiální závody se konaly v květnu a pak v létě 2007 na Kladně. Dominik s Kendym startovali pokaždé ve třídě OB-Z, jednou se ziskem 215 a podruhé 224,5 bodu. Kendyho výkon byl začátečnický, mezi cviky velmi nesoustředěný se snahou jít pozdravit diváky :-)). Dále tedy kluci pracovali na soustředěnosti a na prvních oficiálních závodech v dubnu 2008 ve Dvoře Králové nad Labem skončili v kategorii OB-Z na krásném 5. místě z 20 účastníků, odnesli si 288,5 bodu od rakouského rozhodčího pana Kurzbauera. Na další akci v červnu  splnili zkoušku OB1 a v této třídě byli druzí se ziskem 261 bodu těsně za Alčou Smolíkovou s Keysi :-)) Na těchto závodech se poprvé v Česku skládaly dvojky, do té doby něco nepředstavitelného, a my jsme obdivovali pár nejstatečnějších a vzhlíželi k nim :-))) Kendy s Dominikem se v jednotlivých třídách nijak nezdržovali a jejich další vystoupení už bylo v kategorii OB2 na konci tábora s Petrou Florschuetz v Prosečném. Výsledkem jejich týdenního tréninku bylo 196 bodů a těsně splněná zkouška. Dvojky si na podzim pro vylepšení ještě jednou zopakovali, tentokrát dosáhli 229,5 bodu. 

Na rok 2009 si Dominik naplánoval nejvyšší zkoušku - OB3. Ta je trochu potrápila, podařila se jim nakonec až v červnu :-)) a od té doby ještě několikrát (a několikrát ne :-))) Dále Dominik s Kendym budou jen občas pro radost chodit na vybrané obedience akce, vyšší ambice nemají :-))

Rok 2010 byl u nás ve znamení nového týmu - Patricie a Ery. S Erou jsme se původně chtěli věnovat jen pasení, ale Péťa se na jaře rozhodla složit OB-Z. To se podařilo v červnu a v srpnu holky přidaly ještě OB1.  V budoucnosti  budou k vidění u oveček :-))

Více o obedience na  www.obedience.cz

Článek z našich začátků:

Podaří se prosadit nový cvik?

Chůze podle Kendyho

 Musím vám něco říct o novém cviku , který se poslední dobou systematicky snažím naučit hlavně Dominika. Když jsme začali zkoušet chůzi u nohy, někdo mu asi řekl, že máme být při chůzi těsně u sebe (foto 1)

 a že je taky dobré, když na sebe budeme koukat (foto 2).

Tak jsme si to takhle zkoušeli, předváděli jsme to i na nějakých závodech a zkouškách. Postupně jsem měl stále silnější pocit, že bychom se měli posunout někam dál, zkusit něco trochu těžšího. Dělám to teď tak, že pokaždé se při chůzi snažím o trošku zvětšit vzdálenost mezi námi (foto 3)

 (samozřejmě při zachování stejného směru i když se Dominik začne různě točit doleva, doprava i dozadu). Taky si to dělám obtížnější tím, že koukám někam úplně jinam než na Dominika . Ne vždycky se mi pak  povede trefit se tam, kam Dominik jde, ale zkuste si to sami, není to legrace. Pracuju na tom. Dominikovi to zdá se zatím nijak nevadí, tak možná ho to fakt naučím. Mým cílem je dosažení takzvané Kendyho synchronizované chůze, kdy budeme asi tak deset metrů od sebe a já půjdu s odvrácenou hlavou stejně rychle a stejným směrem jako Dominik (foto 4)

Jen  nechápu, proč náš táta  tomu, co teď předvádíme, říká  prasácká chůze.

Zatím ahoj a držte mi palce.