.
Začátkem roku 2007 jsme se dozvěděli o skupince nadšenců, kteří začali zkoušet v Česku nový sport - obedience. Zúčastnili jsme se prvního veřejného tréninku na Kladně, který se nám moc líbil a hned jsme věděli, že je to něco právě pro nás.
Více o obedience na www.obedience.cz
Podaří se prosadit nový cvik?
Chůze podle Kendyho
Musím vám něco říct o novém cviku , který se poslední dobou systematicky snažím naučit hlavně Dominika. Když jsme začali zkoušet chůzi u nohy, někdo mu asi řekl, že máme být při chůzi těsně u sebe (foto 1)
a že je taky dobré, když na sebe budeme koukat (foto 2).
Tak jsme si to takhle zkoušeli, předváděli jsme to i na nějakých závodech a zkouškách. Postupně jsem měl stále silnější pocit, že bychom se měli posunout někam dál, zkusit něco trochu těžšího. Dělám to teď tak, že pokaždé se při chůzi snažím o trošku zvětšit vzdálenost mezi námi (foto 3)
( samozřejmě při zachování stejného směru i když se Dominik začne různě točit doleva, doprava i dozadu). Taky si to dělám obtížnější tím, že koukám někam úplně jinam než na Dominika . Ne vždycky se mi pak povede trefit se tam, kam Dominik jde, ale zkuste si to sami, není to legrace. Pracuju na tom. Dominikovi to zdá se zatím nijak nevadí, tak možná ho to fakt naučím. Mým cílem je dosažení takzvané Kendyho synchronizované chůze, kdy budeme asi tak deset metrů od sebe a já půjdu s odvrácenou hlavou stejně rychle a stejným směrem jako Dominik (foto 4)
Jen fakt nechápu, proč náš táta tomu, co teď předvádíme, říká prasácká chůze.
Zatím ahoj a držte mi palce.